Žákovský parlament v Olomouci

Navštívili jsme hejtmana Olomouckého kraje

Při návštěvě Javorníku před prázdninami pan hejtman Ladislav Okleštěk besedoval ve škole s dětmi. Byl mile překvapen jejich „fundovanými“ dotazy, zaujala ho existence žákovského parlamentu na škole a dětem se dostalo jeho osobního pozvání k návštěvě Krajského úřadu v Olomouci.

V pondělí 14. října se tedy vydalo 11 dětí ze žákovského parlamentu ZŠ Javorník do Olomouce. Den plný zážitků začal ve chvíli, kdy si naši skupinku osobně vyzvedl pan kancléř před budovou Krajského úřadu a hned poté se všem zatajil dech při cestě proskleným výtahem do 10. patra. Zde nás pan hejtman osobně přivítal a byli jsme uvedeni do zasedací místnosti. Nevěděli jsme, zda dřív sledovat nádherný výhled na sluncem ozářené město, či občerstvení na stolech před sebou. Pomyslné ledy roztály během chvilky u soutěže týkající se reálií našeho kraje, po počátečním ostychu se děti samy ptaly na nejrůznější věci a hejtman odpovídal. Mluvilo se o Jesenicku a rychlém internetu, cestování, daních, fungování státní správy i o bezdomovcích. A protože žáci základní školy jsou dost specifičtí partneři k diskusi, dovedli také zaskočit dotazy na počet dveří v budově či poslední dovolenou.

Všichni si nakonec užili společné focení na střešní terase a následně se žáci vydali na prohlídku městem. Dostali dokonce na cestu průvodce, který děti zavedl k nejvýznamnějším památkám a vždy také něco zajímavého řekl. Zastavili jsme se např. u gotického dómu sv. Václava, u kostela Panny Marie Sněžné, prošli jsme historickými uličkami do centra. Viděli jsme, jak se na Horním náměstí opravuje radniční věž, prohlédli jsme si sloup Nejsvětější Trojice a barokní kašny. Obrovský zážitek byla návštěva poustevny v podzemí kostela sv. Michala. Odměnou za únavu z trasy bylo sladké pohoštění v cukrárně a návštěva Šantovky. Děti odjížděly s tolika zážitky, že je ani všechny nestačily cestou domů probrat. Ještě se jim nestalo, že by je někdo pozval – dokonce osobně – na tak významné místo a věnoval se jim, měly pocit vlastní důležitosti, protože někdo naslouchal jejich postřehům. Velké poděkování patří všem, díky nimž se tato návštěva mohla zrealizovat.

                                                                                  Mgr. Markéta Lyková