Okresní kolo olympiády v německém jazyce
Okresní kolo olympiády v němčině byl jeden velký zážitek
Ve středu 16. března vyrazila trojice nejúspěšnějších žákyň (A. Wošová – 7.A, J. Luchian – 8. A, A. Kroniková – 8. B) ze školního kola olympiády v němčině na okresní kolo, které se konalo v Olomouci na FZŠ Hálkova. Jejich cesta započala v podstatě již ve 3:00 hodiny ráno, kdy většina z „účastnic zájezdu“ vstávala na vlak. Okresní kolo olympiády probíhalo současně pro okres Olomouc a okres Jeseník. Z Olomoucka přijelo soutěžit celkem 34 žáků a z celého Jesenicka přijely reprezentovat okres pouze naše tři žákyně. Umístění pak dopadlo dle očekávání: v kategorii I.A obsadila 1. místo – Adéla Wošová; v kategorii II.A získala 1. místo – Julia Luchian a 2. místo si odvezla Alice Kroniková. O tom, že okresní kolo olympiády nebylo „pouze“ o němčině, ale také o mnoha dalších zážitcích, nám povyprávěla Adéla: „Během cesty do Olomouce jsme se ve vlaku všechny učily němčinu. Slyšela jsem hodně nových slovíček, která se budu učit. Ve vlaku jsme měli jeden menší problém se záchodem, než jsme přišly na to, jak se zavírá. V Olomouci jsme hned zakotvily v kavárně na kávu a čokoládu. Potom jsme porušily pravidla a šly jsme dvě na záchod za cenu jedné. Zjistily jsme, že tamní záchody jsou tak velké, že by se v nich dalo tančit. Poté jsme vyrazily pěšky k základní škole, kde probíhala olympiáda v německém jazyce. Porotkyně byly velmi příjemné. Jako první jme měly poslech, poté jsme se německy představovaly, popisovaly obrázek a nakonec proběhla konverzace s porotou na vybrané téma. Vyhlášení okresu Jeseník proběhlo jako první. Díky tomu jsme mohly ještě vyrazit na procházku po Olomouci. Rozhodly jsme se, že se svezeme jednu zastávku tramvají. Zpět k nádraží jsme už šly pěšky. Po cestě jsme viděly řeku Moravu (někdo si myslel, že je to rybník), růžové umělecké dílo „Jazyk“ a strakatý jeřáb (který opět někdo vyhodnotil jinak – jako bagr). Také jsme se vyfotily na mostě před budovou, která vypadala jako z Dubaje. Prošly jsme kolem restaurace, kde mají u vchodu dvě obří kytary v nadživotní velikosti. Také jsme zavítaly do pravé čínské restaurace, kde jsme si pochutnaly na malém sushi, na hromadě nudlí s masem a na salátku. Jakmile jsme dorazily na nádraží, dovršily jsme naše degustování zákuskem. Poté nám menší chvilku trvalo najít to správné nástupiště, ale nakonec jsme to zvládly. Ve vlaku během cesty zpět jsme hrály lodě, dojídaly svačinky, opravovaly písemky a spaly. Celý den jsme si moc užily. A protože jsme byly ve velkoměstě, tak jsme se řídily heslem: Když nic nejede, tak jdeme.“
za kabinet němčiny Saskia Rydlová
